opening of the exhibition “Martin Dašek - //”on Thursday 30th of October in gallery Lauby, Ostrava (Czech Republic)
News & Events
opening of the exhibition “Martin Dašek - //”on Thursday 30th of October in gallery Lauby, Ostrava (Czech Republic)
Ačkoli většina procházejících nevěnuje kovové mříži, přepažující podloubí Ostravského muzea, významnější pozornost, její existence bezpochyby významně determinuje vnímání daného prostoru. Nejenže sugeruje jednopohledovost – tomu, kdo se dívá skrze její pravidelný rastr, umožňuje pouze čelní pohled – ale mimoděčně rozehrává i psychologickou rovinu vztahu, neboť prostor za ní se obrazně mění v celu a ten, kdo k ní „zvnějšku“ přichází, v dozorce.
Imperativ mříže je také výchozím bodem instalace // Martina Daška. Jejím smyslem je oslabit represivní roli kovové zábrany a umožnit divákovi zažít daný prostor jinak, z jiné perspektivy. Z betonářských sítí, jejichž struktura volně asociuje mříž, buduje napříč celým prostorem průchozí koridor, který stírá hranice mezi „vnitřním“ a „vnějším“. Před návštěvníkem, který se odváží vstoupit, se tak otvírá množství dosud nepoznaných pohledů. V okamžiku, kdy jej celá obklopí, ale vědomě znejistí i jeho postavení a do té doby jasně vymezené úlohy „vězně“ a „věznitele“ splynou v jedinou. Tento konfúzní stav umocňují i perceptuální kvality Daškovy instalace. Množství za sebou vyskládaných kari sítí filtruje divákův pohled a realita, rozbitá četnými průhledy, se štěpí na fragmenty. Vytváří tunel, jehož stěny s pohybem návštěvníka rovněž ožívají.
Martin Dašek (* 1981, žije a pracuje v Praze a Rábech u Pardubic) absolvoval VŠUP v Praze – ateliér Prostorové tvorby Mariana Karla (2002-2008). Jeho tvorba rozvíjí principy postminimalismu. Zpravidla monumentální účin svých objektů a instalací vědomě oslabuje používáním materiálů jako je sníh, igelitová fólie, dřevo či mřížovina betonářské oceli. Daškovy environmentálně komponované zásahy charakterizuje ambivalentní hra vztahů mezi hmotou a prázdným prostorem. Jeho labyrinty, pasti či zábrany vybízejí diváka k intenzivnějšímu vnímání prostorových vztahů a otevírají nové cesty konfrontace člověka s jeho okolím. I proto své realizace často zasazuje veřejného prostoru (Miercurea Cuic/Rumunsko; Ulm/Německo; Linz/Rakousko, Valloire/Francie; Kiruna/Švédsko atd., v ČR pak například Ostrava a Opava). Autor se zúčastnil řady zahraničních a domácích výstav či sympozií, např. „White Noise, Black Worlds“, Miercurea Cuic – Zagreb – Vilnius (2014); „Sculptures Inside“, Ulm (2014); „Jedenáct“, Pardubice – Sokolov (2013-14); „In optima forma“, Ústí nad Labem (2011); „Kontejnery umění – Imitace míst“, Brno; „ART&POND aneb Objekty ve vodě a na vodě“, Klenová (2007); atd.